9.2.2015

Návštěva divadélka Kahánek

Je středa, 4. února a Městské kulturní středisko se na celý týden stalo u příležitosti
60. výročí založení Loutkového divadélka Kahánek útočištěm nespočtu pohádkových bytostí. Ty jsou hrdiny mnoha pohádek, kterými se repertoár Kahánku může pyšnit.

Mezi pozvanými na výstavu jsme i my, děti z Mateřské školy Duhová. Proto jsme se po svačince zachumlaly do teplých bundiček, čepic, šál a rukavic a vyrazily jsme plny očekávání za všemi těmi loutkami a marionetami, kterých byl plný sál. Protože nám po cestě Mrazík Nezbeda pořádně polochtal nosy, byly jsme rády, že jsme mohly po přivítání
v MKD rozmrznout během působivého vyprávění paní Sčotkové. Ta nám v úvodu pověděla několik základních informací o souboru tak, abychom všemu krásně rozuměly. Paní Sčotková byla moc milá, ptala se nás, kdo už na představení Kahánku byl a několik z nás se už dokonce mohlo pochlubit, že výstavu navštívilo s maminkou a tatínkem nebo s babičkou a dědou. Ale nám to nevadilo, protože tolik čertů, princezen a princů, královen a králů, čarodějnic nebo zvířátek se pohromadě jen tak nevidí.

Po tom, co jsme si popovídaly, nás paní Sčotková pozvala na prohlídku loutek a marionet. Některé byly naaranžované v  jednotlivých scénách z konkrétních pohádek a paní Sčotková nám tyto pohádky krátce popsala, abychom věděly, o čem jsou. Postupně jsme se tak seznámily s takovými hrdiny, jako jsou prasátka, žáby, čerti, draci, pejsek a kočička, krtek, kašpárek a mnoho dalších. Potkaly jsme se s loutkami, které byly už opravdu velmi staré, ale i s takovými, které ještě voněly novotou a moc hereckých zkušeností zatím jistě nepobraly. Mnohé loutky v dětech vzbuzovaly i kapku strachu v očích, neboť byly velice věrohodné a zpracované do posledního detailu. Snad největším zážitkem pro ty nejodvážnější z nás byla možnost pohrát si s maňásky a za trpělivé pomoci paní Kässové a Fiedlerové si je nasadit na ruku. Ty vám byly dlouhé, že se nám na ruku ani nevešly. Ještě bychom musely hodně vyrůst, abychom s nimi mohly hrát také divadlo.

Protože nás čekala ještě cesta zpátky do školky, kdy jsme se už začínaly těšit na to, co dobrého nám dnes paní kuchařka uvařila, musely jsme se s paní Sčotkovou, Kässovou a Fiedlerovou pomalu rozloučit. Poděkovaly jsme za hezké vyprávění a slíbily jsme, že se v budoucnu jistě půjdeme podívat na pohádky, které pro děti již tolik let členové Loutkového divadélka Kahánek připravují.