Čtvrtý den školy v přírodě – informace i k pátému dni – dni příjezdu ze školy v přírodě
Děti se ráno probouzely pomaloučku, spoustě dětí se nechtělo vstávat, spaly klidně celou noc a ráno jim samozřejmě nechyběla 3. tlapka od medvídka na dveřích do pokoje.
Po snídani se šlo do herny, ale ještě předtím dostaly dobrůtku s čokoládovým medvídkem. V herně se děti pustily do vyrábění medvídkových přívěsků a náramků.
Protože venku pršelo, vůbec nevadilo, že se výroba náramků a přívěsků protáhla až do oběda, mezitím si děti hrály, zpívaly, kreslily.
K obědu byl řízek a bramborová kaše a vývar s vaječnou zavářkou. Děti vyškrábaly talíře, nezbylo vůbec nic a ještě si mnozí šli přidat.
Takže pěkně po obědě do pelíšku na polední „ klid“, ve kterém paní učitelky připravovaly vše, co k dnešnímu finiši patří…samozřejmě vše ve velkém utajení.
Dnes jsme vstávali trošku dříve, protože za dětmi přijela paní Zuzka Donátová s Pepísem. Nevíte kdo je Pepís? No přece netopýr a paní Zuzka nám vyprávěla o záchranné stanici Drosera, jak se starají o poraněná zvířata, jak žijí lesní zvířata a netopýři a i my paní učitelky jsme se nestačily divit nad zajímavostmi z jejich života.
Po zajímavém vyprávění jsme šli na procházku k rybníku, ke zvoničce, k altánku a protože začalo pršet, děti doběhly rychle do penzionu a šli jsme si zapsat do deníčků, co vše dnes děti viděly a zažily.
Večeře také dětem moc chutnala, bylo rizoto a spousta dětí si šla zase přidat.
Po večeři jsme se šli umýt, převléknout do pyžámek, dočetli jsme medvědí pohádku a šli jsme uklidit do herny. Hledali jsme Kubíka, protože chodí všude s námi, ale nebyl nikde, děti běhaly z jednoho pokoje do druhého a pak nás napadlo, že jsme ho nechali v restauraci, tak jsme za ním všichni vyrazili..jenže to už jsme viděli medvědí stopy, které nás zavedly k herně, ale něco bylo jinak..v herně to svítilo, hrála hudba..měli jsme obavy tam vstoupit, ale protože jsme byli také zvědaví, šli jsme dál..
V herně čekalo na děti velké překvapení. Uprostřed místnosti seděl v košíku Kubík a usmíval se na děti.
Dárečky, diplomy, taštičky, svítící medvědí ouška…nechybělo disko a dobroty…děti pištěly a křičely radostí a my jsme s kolegyněmi věděly, že vše krásně vyšlo, protože děti nepřestávaly jásat a skákat.
Fotografie, které uvidíte na webu, jsou krásné, ale je škoda, že neumí popsat atmosféru, jaká tu byla. Přesto, že některé děti říkaly, že se těší domů, najednou křičely, že je to paráda a že se jim domů nechce…
Děti si zaslouží pochvalu i od Vás, že celý týden zvládly na jedničku, zvládly režim školandy bez problémů,
Dovolte jim, aby Vám tu samostatnost v každém dni ukazovaly u Vás doma, ve školce. Jsou to opravdoví parťáci. Umí víc, než jim mnohdy dovolíme a myslete na to, že jsou to šikulové předškoláci.
Slziček bylo za celou dobu opravdu jen pár a i ty děti zvládly, stačilo jen pohladit, pomazlit, vysvětlit a bylo vše zase v pořádku. Užívaly si to tu všechny děti bez rozdílu, řádily v herně, i na pokojích, venku.
Velké poděkování patří paním učitelkám Libušce, Dominice a Lence, se kterými tvoříme silný školanďácký tým už několik let, děkuji jim za skvělý program, za to, že celý týden tu byly pro děti od rána až do noci, za péči a podporu, kterou dětem dávaly, za obrovské nasazení a výdrž. Byly vždycky připravené děti pomazlit, obejmout, rozesmát.
Vím, že to není samozřejmost a moc si jich za to vážím, takových nadšenců moc není.
Škola v přírodě pro nás v žádném případě není hlídárnou dětí, ale od prvního dne do poslední chvilky na škole v přírodě je naplánován program tak, aby dětem na stýskání, na slzičky nezbyl čas a každý den je bavil.
K příjezdu: ( na hlášky že děti domů nejedou, zapomeňme, protože Vám je rády předáme a děti se na Vás určitě těší. Opravdu přijedeme v pátek 11. 10. na autobusové nádraží.
Odjezd ze školandy je ve 12.30. a příjezd cca 13.15 hod na autobusové nádraží.
Kartičky pojištěnce – budete mít v kufru, prohlášení od lékaře nevyhazujte, platí 2 roky, děti, které dostávaly léky – záznam o podávání léků dám také do kufru spolu s léky. Záznamy o braní léků jsou zapsány jak ve zdravotní kartě dítěte (ta je Vaše, tak ve zdravotnickém deníku – ten je uložený vždy ve školce).
V autobusu při vystupování děti dostanou taštičky, kde mají své medvědí poklady.
Pokud byste našli jiné oblečení než je Vaše, nebo ho naopak nenašli, vyřešíme v pondělí ve školce, Pokud byste potřebovali něco opravdu důležitého, volejte mi, jinak dořešíme v pondělí, protože vidina spánku a vlastní postele je obrovská.
Děti už samozřejmě spí, usnuly velmi rychle….přeji krásnou dobrou noc a zítra na viděnou.
Za celý školanďácký tým Eva Dvořáková
DENÍK MEDVÍDKA KUBY:
Kdo bude chtít, může si vzít medvídka Kubu s sebou domů a napsat a nafotit, kam jste ho vzali na výlet, jak se měl u Vás doma, kde byl na návštěvě, kam s Vámi vycestoval…foto můžete poslat na školkový mail, my si ho vytiskneme a vložíme pod Vaše vyprávění v deníku, nebo můžete foto vložit sami. Budeme se na Vaše vyprávění s medvídkem Kubou těšit.